Jobs
Lisbeth Salanderova se natahla po batohu, vylovila z nej jablko a zrak pritom nespoustela ze dvorku. Lezela na okraji krovi a jako improvizovanou podlozku pouzila koberec z Corolly. Prevlekla se do zelenych sustakovych kalhot s kapsami, do silne mikiny a prosivane latkove bundy do pasu. Zemedelska usedlost Gosseberga lezela asi ctyri sta metru od venkovske silnice a skladala se ze dvou staveni. Asi sto dvacet metru pred ni lezela hlavni budova. Byl to obycejny bily dreveny dvoupatrovy dum s pristavkem. Asi sedmdesat metru za obytnou casti se nachazel chlev. Skrze vrata do chleva bylo videt bile Volvo, ale Lisbeth byla prilis daleko na to, aby si mohla byt naprosto jista. Napravo mezi ni a budovou bylo pole, ktere se tahlo asi dve ste metru k malemu jezirku. Prijezdova cesta vedla polem a ztracela se v kousku lesa kolem silnice. U prijezdu stala jeste jedna budova, ktera vypadala jako stara chalupa; okna byla zakryta svetlymi zavesy. Severne od budovy se jako opona rozprostiral les, ktery se tahl az k nejblizsim sousedum, k hloucku domu lezicich asi sest set metru odtud. I sousedni statek lezel pomerne na samote. Lisbeth se nachazela v blizkosti jezera Anten v krajine se zaoblenymi vrsky, kde se hladka policka stridala s malymi usedlostmi a zalesnenymi oblastmi. Na mape nebyl zadny podrobny popis okoli, ale Lisbeth jela z Goteborgu za cernym Renaultem po rychlostni komunikaci E20 a v Alingasu zahnula smerem na zapad k Sollebrunnu. Asi po ctyriceti minutach vuz najednou zabocil na lesni cestu, u niz byla tabulka s napisem Gosseberga. Lisbeth zaparkovala v krovi za stodolou asi sto metru severne od lesni odbocky a vratila se pesky. O Gosseberze nikdy predtim neslysela, ale jak pochopila, jednalo se o nazev obytne budovy a chleva, ktere staly pred ni. U silnice byla postovni schranka. Bylo na ni napsano PL192 - K. A. Bodin.
